Vývoj koutule začíná nakladením vajíček do vlhkého prostředí, které navíc obsahuje i nějaké organické znečištění (nejčastěji se jedná o cukry nebo bílkoviny).Toto znečištění slouží jako výživa pro larvy a pravděpodobně i pro dospělé jedince. Stádium larvy trvá přibližně 16-17 dní. Poté dalších 5-6 dní probíhá zakuklení a následný vývoj v dospělého jedince, který je pohlavně vyzrálý již po deseti hodinách. Dospělec v závislosti na prostředí žije ještě dalších 10 dní. Špatným podmínkám se koutule dokáže ubránit pouze ve stádiích larvy nebo vajíčka (pravděpodobně se jedná o vrstvu ochranných obalů a zastavení procesu vývoje). V přítomnosti člověka může aktivita koutulí probíhat i v zimním období.

Původně koutule obývá oblasti tropické až subtropické. V posledních letech se rozšiřuje i do oblastí smírným klimatem. Její výskyt byl u nás poprvé zaznamenán v roce 2011 v Brně, a to hned v devíti lokalitách. Biotop, ve kterém se koutule vyskytuje je silně vázán na přítomnost vody s organickým znečištěním. V přírodě se tak jedná o zaplavené dutiny stromů nebo kaluže, v antropogenním prostředí jde zejména o trasy odpadního potrubí se špatnou spádovostí, toalety apod.

Přítomnost koutulí může u člověka vyvolávat průduškové astma. Koutule jsou také přenašeči bakteriálních infekcí.

Hubení koutulí je velmi obtížné a vyžaduje zaměření pozornosti na všechny vývojová stádia. Výskytu dospělých jedinců lze zabránit insekticidními postřiky na bázi pyretroidů. Při aplikaci pouhých postřiků lze však jejich výskyt pouze tlumit a ne je zcela vyhubit. S jedinci ve fázi vajíčka a larvy lze bojovat jen obtížně. V případě zjištění místa líhnutí lze navrhnout vhodná řešení pro úplné vyhubení. Může se však jednat i o potřebné stavební zásahy.