Myš domácí
Myš je celosvětově rozšířený hlodavec žijící v blízkosti lidských obydlí. Jedná se o nejvýznamnějšího představitele hlodavců u nás. Délka těla s ocasem bývá v rozmezí 140–200 mm. Hmotnost se nejčastěji pohybuje mezi 12-28 g. Délka jejich života bývá 1,5-3 roky. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Myši mají velmi dobrý sluch. Dokážou přijímat i vysílat ultrazvukové signály. Mají též výborný čich, který používají k vyhledávání potravy, získávání informací o predátorech a vzájemné komunikaci. Výkaly mají oválně vřetenovitý tvar.
Způsob života
Myš žije v sociálních skupinách s hierarchickým uspořádáním. Společné teritorium značkují močí. Jsou to všežravci, avšak primárně se živí rostlinnou stravou, zbytky jídel nebo odpadky. Nejaktivnější je v noci, přes den obvykle spí. Myš je velmi obratné zvíře. Dokáže velmi dobře šplhat, skákat a dokonce i běhat po stěnách. Samice dospívají již v 5-6 týdnech života. Březost myši trvá 21-23 dní, ve vrhu bývá asi 10 mláďat. Počet vrhů za rok se nejčastěji pohybuje mezi 8-10.
Výskyt
Lze ji najít ve venkovních prostorech, sklepeních, ale i bytech nebo výrobních závodech. Žije blízkosti zdroje potravy v malých dutinkách a škvírách. Vyhýbá se jasně osvětleným místům a otevřeným prostorům. Nejčastěji se pohybuje podél zdí.
Rizika
Škodí především požerem potravy a její kontaminací výkaly a močí. Následně pak dochází k přenosu onemocnění jako je leptospiróza, salmonelóza, tularemie, vnitřní parazité… Způsobuje také škody ohlodáváním předmětů a v neposlední řadě též typickým zápachem.
Prevence a způsob hubení
K likvidaci se vesměs používají antikoagulanty, mechanické pasti s návnadou, a hlavně zamezení přístupu k potravě. Základem je zatěsnit všechny škvíry kudy by se myši mohly dostávat do objektu.
